ACH JO, UŽ ZASE ZAČÍNÁM OD NULY…

Tak nějak jsem si povzdechla před pár dny. Začalo to takhle…

Bylo už po půlnoci. Ležela jsem v posteli a četla. V jednu chvíli jsem si pomyslela : “ Bože, já jsem tak unavená ! “ Zhasla jsem lampičku, zavrtala se do peřin a zavřela oči. A v tu chvíli, jako blesk z čistého nebe, mne celičkou, od hlavy až k patě, zaplavil obrovský smutek.

Veliká přívalová vlna, která mne smetla. Z očí mi tekly slzy jako hráchy.

 A PŘICHÁZÍ TEN POVZDECH. ACH JO…UŽ ZASE…

Abych vás uvedla do obrazu – dnes je to téměř dva roky, co se můj život otočil úplně naruby a já jsem ho začínala budovat od začátku. Odchod ze zaměstnání, od manžela, z domu, který jsme společně postavili. Od přátel – ono se totiž nakonec ukázalo, že opravdové přátele vlastně nemám. 

V jednu chvíli jsem se ocitla bez práce, bez vztahu, bez domova. Bez auta, hmotných statků a peněz. Také bez dcery, která se nakonec rozhodla zůstat s otcem. Bez kohokoliv, s kým bych mohla své pocity sdílet. Svého 18-letého syna nepočítám , i když by zasloužil medaili za statečnost 🙂 . Dělal mi parťáka ve chvílích, kdy jsem se cítila fakt osamělá .

VYDALA JSEM SE NA CESTU DO NEZNÁMA.

Obvykle cestujeme s nějakým zavazadlem, kde máme to nejnutnější , co potřebujeme pro úspěšné zvládnutí cesty. Obsah mého zavazadla vypadal nějak takto 🙂 . Počet skvělých pracovních nabídek – nula. Počet mužů, kteří mi leží u nohou – nula. Počet přátel, kteří jsou mi oporou – nula. Moje finanční rezervy – nula. Moje sebevědomí – také nula.

ASI ZAČÍNÁM CHÁPAT, CO ZNAMENÁ ZAČÍNAT OD NULY 🙂

Tu fakt těžkou část cesty už mám naštěstí za sebou. Dnes jsem se svým životem spokojená a žiji si ho podle svých představ. Proč tedy ten smutek ?  A proč to “ ACH JO, UŽ ZASE…“ ?

Je květen, jaro je v plném proudu. Vše okolo nás roste, sílí, kvete, množí se…jaro je prostě symbolem nových začátků. 

A já ležím potmě v posteli, ohromená silou smutku, který se objevil jakoby odnikud. Překvapená slzami, které mi stékají z očí a nejdou zastavit. Ani je zastavit nechci.

Myslím na to, že za měsíc půjdu naposledy do kanceláře, kde jsem strávila poslední rok. Většinou mezi počítačem, kopírkou, telefonem a hromadami papírů. Nepodařilo se mi najít v tom, co dělám, nic, co by mi dávalo smysl.

Myslím na to, že jsem se rozhodla věnovat se naplno projektu, který je teprve takové moje čerstvě narozené miminko. A to miminko mne potřebuje, aby mohlo vyrůst v samostatného a životaschopného dospěláka.

Myslím na to, že za měsíc se budu znovu stěhovat. Potřetí během necelých dvou let. Budu žít s mužem, kterého jsem potkala cestou od nuly 🙂 . Pokusíme se vybudovat spolu domov naplněný láskou.

Myslím na to, že obě mladší děti právě úspěšně složily zkoušku z dospělosti neboli maturitu. Brzy jim oběma bude už dvacet…  Dcera, která se ke mně nakonec cestou zase přidala, bude studovat dál, ale tentokrát se už definitivně chce postavit na vlastní nohy. A syn? Dostal sportovní stipendium a v létě odletí studovat na univerzitu v USA. Až nasedne do letadla, tak potrvá řadu měsíců, než se zase uvidíme.

URČITĚ UŽ TEĎ CHÁPETE:) ACH JO…ZASE BUDU ZAČÍNAT OD NULY…

Na všechny ty nové věci se moc těším. Sama jsem se pro ně rozhodla. Přesto teď v nočním tichu a tmě cítím smutek. Nakonec myslím i na to, že nula je vlastně naprosto úžasné číslo. ZNAMENÁ NIC A ZÁROVEŇ VŠECHNO.

NIC, protože věci, které jste znali, končí.  VŠECHNO, protože se ocitáte znovu na začátku a před vámi se otevírá mnoho nových možností.

VĚŘÍM V JEDNU VĚC.

VŽDYCKY, KDYŽ SE JEDNY DVEŘE ZAVŘOU, V TU SAMOU CHVÍLI SE PRO VÁS NĚKDE VE VESMÍRU JINÉ DVEŘE OTEVŘOU.

JEDINÉ, CO MUSÍTE UDĚLAT- VYDAT SE JE HLEDAT:) 

S láskou

Jarka

PS: Také cítíte, že potřebujete jakýsi životní RESTART a hledáte inspiraci? Možná ji najdete právě v mé nové knize 🙂